Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nástěnka říjen 2020

article preview
 
 
 
ACO
 
 
 
Poselství Svatého otce Františka k oslavám 6. světového dne modliteb za péči o stvoření
 
„Tento padesátý rok prohlásíte svatým a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům. Bude to pro vás milostivé léto.“ (Lv 25,11) Milé sestry, milí bratři, každoročně, obzvláště pak od vydání encykliky Laudato si´, (LS, 24. května 2015), je první zářijový den pro křesťanskou rodinu Světovým dnem modliteb za péči o tvorstvo. Tímto dnem začíná Čas tvorstva, který končí 4. října, v den památky sv. Františka z Assisi. Křesťané na celém světě v tomto období obnovují svou víru v Boha Stvořitele a spojují se ve zvláštní modlitbě a činnosti za ochranu společného domova. Jsem rád, že ekumenická rodina zvolila pro oslavy Času tvorstva 2020 téma Milostivé léto pro zemi právě v roce, na který připadá padesáté výročí Dne země. V Písmu svatém je milostivé léto posvátným časem připomínání, návratů, odpočinku, nápravy a radosti. 1. Čas připomínání Jsme zváni, abychom si především připomněli, že nejvyšším údělem tvorstva je vejít do Božího „věčného sabatu“. Jde o cestu, která se odvíjí v čase, v sedmidenním rytmu týdne, v sedmiletém cyklu a ve velkém milostivém létě, které přichází na závěr sedmi sabatických let. Milostivé léto neboli jubilejní rok je také časem milosti, v němž si máme připomenout původní povolání tvorstva, kterým je prosperující společenství lásky. Existujeme pouze ve vztazích: vztah k Bohu Stvořiteli, vztah k bratřím a sestrám – členům jedné rodiny, vztah ke všem tvorům, kteří obývají náš dům. „Všechno je ve vztahu, a my, všichni lidé, jsme sjednoceni jako bratři a sestry na podivuhodné pouti, spojeni láskou, kterou chová Bůh ke každému svému tvoru a která něžným citem pojí také nás k bratru slunci, sestře luně, sestře řece a matce Zemi.“ (LS, 92) Milostivé léto je tedy časem, kdy si máme připomínat, že naší podstatou je vztahovost, a toto vědomí si chránit. Je třeba si stále připomínat, že „všechno je ve vztahu a že autentická péče o náš vlastní život a naše vztahy k přírodě jsou neoddělitelné od bratrství, spravedlnosti a věrnosti ve vztahu k druhým“ (LS, 70). 2. Čas návratů Milostivý rok je časem návratu a reflexe; narušili jsme vazby, které nás spojovaly se Stvořitelem, s ostatními bytostmi a se zbytkem tvorstva. Chceme, aby se tyto ohrožené vztahy uzdravily. Jsou zásadní pro nás osobně i pro předivo vztahů našeho života. ACO 2020/08 Příloha č. 1 strana 2 Milostivé léto je čas návratu k Bohu, k našemu láskyplnému Stvořiteli. Nemůžeme žít v souladu s tvorstvem, aniž bychom nežili v míru se Stvořitelem, který je pramenem a původcem všeho. Jak řekl papež Benedikt, „brutální konzumace tvorstva začíná tam, kde není Bůh, kde matérie je pro nás pouze materiální, kde jsme my sami poslední instancí, kde celek je jednoduše naším vlastnictvím“ (srov. Setkání s kněžími diecéze Bolzano-Bressanone, 6. srpna 2008). Milostivé léto nás vyzývá, abychom znovu začali pamatovat na druhé, zvláště na chudé a zranitelné. Jsme povoláni, abychom znovu přijali původní a láskyplný Boží záměr s tvorstvem. Je jím společné dědictví, hostina, o kterou je třeba se se všemi bratry a sestrami přátelsky podělit, nikoli v neřízené soutěživosti, ale v radostném společenství, kde se můžeme navzájem podporovat a chránit. Milostivé léto je časem, kdy je třeba dopřát svobodu utiskovaným a všem, kdo jsou vrháni do spárů různých podob novodobého otroctví, mezi které patří obchod s lidmi a práce nezletilých. Je také zapotřebí začít naslouchat zemi, která se v Písmu svatém nazývá adamah – místo, ze kterého byl vzat člověk – Adam. Znepokojený hlas tvorstva nás dnes volá, abychom v přírodním řádu znovu zaujali správné místo. Připomeňme si, že jsme součástí, nikoli pány propojené sítě života. Rozklad biodiverzity, závratný nárůst klimatických pohrom, nerovný dopad současné pandemie na chudé a křehké – to vše je alarmujícím znamením proti nezřízené konzumní nenasytnosti. V tomto Čase tvorstva pozorně naslouchejme tlukotu srdce celého tvorstva. Bylo přivedeno na svět, aby odráželo a předávalo Boží slávu, aby nám pomohlo objevit ve své kráse Pána všech věcí a navrátit se k němu (srov. Svatý Bonaventura, In II Sent., I,2,2, q. 1, concl; Brevil., II,5.11). Země, ze které jsme byli stvořeni, je tedy místem modlitby a meditace: „Probuďme v sobě ducha estetiky a kontemplace, kterého do nás Bůh vložil“ (srov. apoštolská exhortace Querida Amazonia, 56). Schopnost úžasu a kontemplace je něco, čemu se můžeme učit zvláště od domorodých skupin bratří a sester, které žijí v souladu se zemí a s jejími různorodými formami života. 3. Čas odpočinku Bůh ve své moudrosti vyhradil den – sabat, šestý den, aby země i její obyvatelé mohli odpočinout a načerpat odvahu. Náš současný životní styl však nutí planetu překračovat své limity. Neustálá nutnost růstu a neutuchající produkční a konzumní cykly vyčerpávají životní prostředí. Pralesy chátrají, země eroduje, pole se postupně vytrácejí, pouště se rozšiřují, moře je kyselejší, bouří přibývá: tvorstvo sténá! Během milostivého léta byl Boží lid zván k odpočinku od běžných prací, aby zmírněním běžné konzumace dopřál zemi, aby se regenerovala a aby se svět dal do pořádku. Musíme v současné době najít spravedlivý a udržitelný způsob života, který navrátí Zemi náležitý odpočinek, dostatečnou obživu všem, aniž bychom ničili ekosystémy, které nás drží. Současná pandemie nás v určitém ohledu vede ke znovuobjevení skromnějšího a udržitelnějšího životního stylu. Krize nám svým způsobem dala šanci žít jinak. Mohli ACO 2020/08 Příloha č. 1 strana 3 jsme zaznamenat, že když Zemi dopřáváme oddechu, vzduch se pročišťuje, vody jsou průzračnější, živočišné druhy se vrací do míst, ze kterých postupně mizely. Pandemie nás dovedla na rozcestí. Je třeba, abychom této rozhodující chvíle využili a skončili s nadbytečnými a destruktivními činnostmi. Je třeba, abychom upevňovali hodnoty, navazovali nová pouta přátelství a rozvíjeli činorodé projekty. Je zapotřebí přehodnotit své návyky v užívání energie, konzumaci, v přepravě a výživě. Naši ekonomii bychom měli zbavit nepodstatných a škodlivých článků a rozjet přínosný obchod, prospěšnou produkci a transport hmotných dober. 4. Čas nápravy Milostivé léto je časem, v němž je třeba nápravy poškozených mezilidských vztahů a návratu k původnímu souladu mezi lidmi. Zve nás, abychom upevnili sociálně spravedlivé vztahy, abychom každému navrátili jeho svobodu a jeho majetek, abychom odpustili dluhy. Nikdy bychom proto neměli zapomenout na historickou etapu, kdy byl Jih planety zneužit a dal vznik nepřiměřenému ekologickému dluhu. Ten byl zapříčiněn zvláště vydrancováním zásob a zneužitím životního prostředí pro likvidaci odpadků. Je čas na spravedlivou nápravou. U této příležitosti znovu apeluji na smazání dluhů ekonomicky slabých zemí, které v důsledku pandemie čelí závažné zdravotní, sociální a ekonomické krizi. Dále je zapotřebí, aby nové nastartování, ke kterému dochází na světové, regionální a národní úrovni, bylo účinné, zapojilo politiku, legislativu a investice ve prospěch všeobecného dobra a aby zaručilo zachování ekologických a sociálních cílů. Dále je nezbytná náprava Země. Oživení klimatické rovnováhy je v současné kritické situaci velice důležité. Čas nám brzy vyprší, jak nám připomínají naše děti a naši mladí. Je zapotřebí udělat vše pro to, aby bylo globální oteplování udrženo na 1,5 °C, jak bylo dohodnuto na klimatické konferenci v Paříži: překročení této míry se ukazuje jako katastrofické, a to především pro nejchudší komunity na celém světě. V tomto kritickém okamžiku historie je nezbytné podpořit solidaritu mezi generacemi i uvnitř jednotlivých generací. Vybízím všechny země, aby si v rámci přípravy na velký summit o klimatu v Glasgow ve Spojeném království (COP 26) stanovily ambicióznější plány na snížení emisí. Obnova biodiverzity je vzhledem k úhynu druhů zcela zásadní v situaci bezprecedentní degradace ekosystému. Je nezbytné odpovědět na výzvu OSN k záchraně 30% země jako chráněného habitat do roku 2030, s cílem regulovat alarmující míru ztráty biodiverzity. Vyzývám mezinárodní společenství ke spolupráci, aby bylo zajištěno, že summit o biodiverzitě (COP 15) v Číně bude znamenat obrat směrem k nové stabilizaci Země jako společného domu, kde lze žít v hojnosti podle Stvořitelova záměru. Musíme vše spravedlivě napravit, abychom zajistili všem, kdo po generace obývají tuto zemi, aby ji mohli plně užívat. Je zapotřebí chránit domorodé obyvatelstvo především před nadnárodními korporacemi, které těžbou fosilních paliv, minerálních látek, ACO 2020/08 Příloha č. 1 strana 4 dřeva a zemědělsko-průmyslových produktů „dělají to, co jim není dovoleno v rozvinutých zemích či takzvaném prvním světě“ (LS, 51). Toto špatné podnikání představuje „nový druh kolonialismu“ (sv. Jan Pavel II., Proslov k papežské akademii sociálních věd, 27. dubna 2001, cit. v Querida Amazonia, 14), který ostudně zneužívá nejchudší komunity a země, zoufale hledající ekonomický rozvoj. Národní a mezinárodní legislativa musí být ukotvena tak, aby regulovala činnost těžebních společností a zajistila spravedlnost těm, kdo jsou ohroženi. 5. Čas radosti V biblické tradici představuje milostivý rok radostnou událost, kterou pro celou zemi vyhlašoval zvuk trub. Jsme si vědomi, že nářek Země a chudých v uplynulých letech zesílil. Současně jsme svědky toho, jak Duch Svatý všude inspiruje jednotlivce i skupiny, aby se spojili za účelem budování společného domu a hájili ty, kdo jsou zranitelní. Jsme svědky, jak se lidé na periferiích a ve společnosti mobilizují, aby velkodušně přiložili ruku k dílu na obranu Země a chudých. Je radostí vidět mnohé mladé lidi a komunity, především domorodé, nasazující se v první linii, aby odpovídali na ekologickou krizi. S vědomím, že „věci se mohou změnit“, žádají milostivý rok pro Zemi a nový začátek (srov. LS, 13). Je radostí konstatovat, jak jubilejní rok encykliky Laudato si´ inspiruje četné iniciativy na národní a globální rovině k péči o společný domov a o chudé. Letošní rok by měl vést k operativním dlouhodobým plánům, které by směřovaly k dosažení a uplatnění integrální ekologie v rodinách, ve farnostech, v diecézích, v řeholních řádech, ve školách, na univerzitách, ve zdravotnictví, v podnicích, v zemědělství a v mnoha dalších oblastech. Jsem rád, že se společenství věřících spojují, aby budovala spravedlivější svět, kde bude více míru a více udržitelnosti. Důvodem ke zvláštní radosti je také, že Čas tvorstva se stává iniciativou vskutku ekumenickou. Kéž i nadále roste naše vědomí, že všichni obýváme společný domov jako členové stejné rodiny! Radujme se, protože Stvořitel ve své lásce podpírá naše pokorné úsilí ve prospěch Země. Země je i Božím domovem, kde se jeho Slovo „stalo tělem a přebývalo mezi námi“ (Jan 1,14). Je místem, které Duch Svatý stále obnovuje. „Sešli svého Ducha, Hospodine, a obnovíš tvář země.“ (srov. Žalm 104,30) Dáno v Římě u Sv. Jana Lateránského
 
1. září 2020 FRANTIŠEK
 
 

 

Modlitba národů proti pandemii COVID 19

 

Bože, náš Otče, Stvořiteli světa, všemohoucí a milosrdný,

z lásky k nám jsi poslal na svět svého Syna jako lékaře našich duší a těl.

Shlédni na své děti, které se v této obtížné, zmatené a zděšené době v mnoha částech Evropy a světa na Tebe obrací a hledají sílu, spásu a úlevu.

Osvoboď nás od nemoci a strachu, uzdrav naše nemocné, utěš jejich rodiny, dej moudrost našim vládcům, sílu a odměnu našim lékařům, sestrám a dobrovolníkům, věčný život mrtvým.

Neopusť nás v době zkoušky, ale osvoboď nás ode všeho zla.

O toto prosíme Tebe, který se Synem a Duchem Svatým žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.

Maria, Matko uzdravení a naděje, oroduj za nás!

 

kardinál Jean-Claude Hollerich, kardinál Angelo Bagnasco,

předsedové zastupující biskupské konference evropských zemí (www.cirkev.cz 12.3.2020)

 
 
 
P. Antonín Hráček
srdečně vás zdravím a zasílám duchovní myšlenky na měsíc červen a prezentaci Duhová řeka.
Navíc připojuji odkazy na:
 
Video: Mše svatá 19 - Vzhůru srdce
https://www.youtube.com/watch?v=yISJn5YxnH8
 
Video: Mše svatá 20 – Preface
https://www.youtube.com/watch?v=8zSPqEsfheI
 
Nedělní videokázání pro děti – P. Roman Vlk
https://www.youtube.com/channel/UChPJqYWudpW9r3aqyeK_RdQ
 
Cestu světla v době pandemie – P. Vojtěch Janšta, doplněnou o videoklipy – P. Pavel Šupol
http://hudba.signaly.cz/videa/1572-via-lucis-–-cesta-světla-v-době-pandemie.html
 
Přeji a vyprošuji požehnané dny.
                                          P. Antonín Hráček
www.pdvelehrad.cz
 
MYŠLENKY NA MĚSÍC ČERVEN
GEORG KNIGHT
VÍROU K PÁNU SE DÍVEJ
VYDAL ADVENT – ORION, SPOL. S.R.O. 2018
 
1. V Ježíši nalézáme smysl jak pro svůj současný život, tak pro život, který přijde.
2. Sloužíme úžasnému Pánu, který měl nejen moc tvořit, ale má i schopnost každého z nás
zachránit.
3. Boha to hodně stálo, aby tě vytáhl z nesmyslného života, ve kterém jsi vyrostl a jenž
směřoval do slepé uličky. Zaplatil za tebe Kristovou posvěcenou krví.
4. Kristus není pouze Stvořitelem, ale také udržovatelem všeho, co existuje.
5. Maria se stala vzorem pro všechny ty, kteří přijmou jejího Syna a budou žít z víry v něj. Pro
ty, kteří nejsou normální z pohledu světa, ale jsou normální z pohledu Božího. Pro ty, kteří
jsou jiní – jako jejich Pán.
6. Všichni máme sklon přehlížet osoby, které se obětují, aby umožnili vyniknout na veřejnosti
výraznějším jedincům. Zamyslete se nad obětujícími se „neviditelnými“ lidmi ve svém okolí
a udělejte si čas na to, abyste jim poslali pozdrav anebo jim zavolali – a to ještě dnes.
7. V tom samém okamžiku, kdy odpovíme na volání Ducha svatého, abychom se navrátili
k Otci, jsme plně a bez podmínek obnoveni do podoby Božích dětí. To je milost.
8. Je mnohem příjemnější zbavovat se nepřátel než svých oblíbených nectností, jež jsou tak
lákavé a svůdné. Avšak Ježíš přišel, aby mě zachránil z mých hříchů.
9. S Kristem bylo naloženo tak, jak my zasloužíme, a to proto, aby s námi mohlo být naloženo,
jak on zaslouží. Podstoupil smrt, jež měla být naší smrtí, abychom mohli přijmout život,
který byl jeho.
10. Bůh nás nechce pouze zachránit před odsouzením, touží po tom, aby se náš život změnil.
11. Když uvažuji o tom, čeho se Ježíš kvůli mně vzdal, nutí mě to zamýšlet se nad tím, čeho
bych se já měl vzdát kvůli němu.
12. Někdy sami sebe litujeme kvůli nespravedlnostem, jež nám život přináší. Obraťme
v takových chvílích svůj pohled na Ježíše, který se stal jedním z nás, abychom my mohli
jednoho dne zdědit nebeské království.
13. Vyznání hříchů nezačíná tím, že Bohu řekneme, že je nám něco líto. Prvním krokem
při skutečném vyznání hříchů je zápas se sebou samým.
14. Je třeba, abychom ještě dnes přestali ukazovat na sebe, abychom si přestali myslet, že
jsme lepší než druzí. Je čas, abychom Ježíše nechali zaujmout místo, které mu náleží.
15. Křest je pro nás, stejně jako byl pro Ježíše, viditelným znamením vědomého rozhodnutí
věnovat svůj život zcela Bohu a jeho království.
16. Pokušení není pouze to, že nás přitahuje ten či onen hřích. V samotném základu pokušení
stojí naše rozhodnutí, koho chceme následovat jako pána svého života.
17. Přestože se nebudu vždy cítit šťastně, mohu mít vnitřní klid; byl jsem totiž požehnán
Ježíšem. Požehnání je realita, kterou nemůže změnit žádný „den pod psa“.
18. Buď si vybereme Ježíše, anebo tento svět. Buď zvolíme jeho hodnoty, anebo hodnoty
tohoto světa.
19. Kristovo evangelium nás nejenom zachraňuje před trestem za hřích, ale také vysvobozuje
od jeho panování v našem každodenním životě. Namísto toho, abych pomlouval a
nenáviděl, mě Bůh vede k tomu, abych se stal tvůrcem pokoje.
20. Stejně jako trocha kvasnic nebo kvasu promění mouku, do níž je vmíchána, tak evangelium
promění každou část života člověka.
21. Má-li se člověk stát ryzí pšenicí, musí být ochoten vzdát se pro Boží království úplně všeho.
22. Ježíš musel při své cestě životem těžce zápasit. A musel se soustavně uchylovat na svá
kolena. Stejně jako musíme my.
23. Zápas proti vlastnímu sobectví je tím největším zápasem, do kterého se člověk může
zapojit.
24. Buďme vděčni, že máme Boha, který je ochoten nás povzbudit ve chvílích, kdy to nejvíce
potřebujeme.
25. Ani jeden nás není natolik dobrý a svatý, že by mohl reptat nad Boží milostí vůči druhým.
26. Buďme k sobě upřímní! Hraji jenom náboženské divadlo anebo se v mém životě nachází
hloubka a evangelium v něm přináší každodenní plody?
27. Víra není pouhé přitakání tomu, že Ježíš je Pán. Víra zahrnuje žití Kristova života.
28. Křesťané mají různé schopnosti. Bůh při soudu nehodnotí množství schopností člověka, ale
to, jestli jsme využili celé šíře schopností, které nám dal.
29. Je děsivé, že můžeme být členy Církve, a přitom nebýt křesťany. Důkazy pravého
křesťanství jsou láska a péče, jež člověk věnuje druhým.
30. Když slavíme mši svatou, zamysleme se nad hloubkou oběti, již symbolizuje a nad
zaslíbením, které se nám v ní nabízí.