Jdi na obsah Jdi na menu

02 Unor – 2022

21. 1. 2021

 

 

 

 

Podpořte v rámci kostelní sbírky 27. 2. humanitární pomoc

CHARITA PRO UKRAJINU - Č. ú.: 55660022/0800, VS 104

 

 

Prohlášení České biskupské konference k aktuální situaci na Ukrajině

 

Čeští a moravští biskupové jednoznačně odsuzují ruskou agresi na Ukrajinu
a vyjadřují svou plnou podporu Ukrajině.

Rozhodli, že tuto neděli použijeme při bohoslužbách mešní formulář „V době války nebo rozvratu“ spolu s II. eucharistickou modlitbou „O smíření“, obsažené v Českém misálu, a vyhlašují kostelní sbírku, která bude tuto neděli věnována na pomoc Ukrajině.

Ve spolupráci s Charitou ČR nabízejí humanitární pomoc potřebným a vnitřně vysídleným na Ukrajině i těm, kteří uprchnou do naší země. Zároveň prosí věřící, aby se zapojili do konkrétní pomoci případným uprchlíkům.

Připojují se k výzvě papeže Františka a prosí, aby v den Popeleční středy věřící nabídli své posty a modlitby za Ukrajinu.

 

Praha, 24. února 2022

 

Mons. Jan Graubner

předseda České biskupské konference

Florbalový turnaj rodin 2022

 

 

MYŠLENKY NA MĚSÍC ÚNOR
 
JACQUES PHILIPPE
 
VE ŠKOLE DUCHA SVATÉHO
 
KARMELITÁNSKÉ NAKLADATELSTVÍ KOSTELNÍ VYDŘÍ 2017
 
1. Svatosti není možné dosáhnout vlastními silami. Celé Písmo nás učí, že svatost může být jen plodem
Boží milosti.
2. Jen Bůh může plně zvládnout naše chyby, naše omezení v oblasti lásky, jen on dokáže dostatečně silně
působit na naše srdce.
3. Naše síly jsou omezené, Boží síla a láska jsou naopak bez hranic.
4. Máme spolehlivý prostředek, jak Boží lásku a sílu přivést na pomoc naší slabosti: stačí svou slabost
pokojně přijmout a vložit všechnu důvěru a naději v Boha.
5. Když nám Bůh vnuká, abychom něco udělali, zároveň nás k tomu uschopňuje.
6. Největší překážkou na cestě ke svatosti je možná naše přílišné lpění na vlastní představě o dokonalosti.
7. Člověk potřebuje poznat, co Bůh chce právě od něho a co možná nežádá od nikoho jiného.
8. K tomu, co od nás Bůh nechce, milost nedostaneme. Co Bůh požaduje, to i dává.
9. I když poslechnout Ducha nás v prvním okamžiku často něco stojí, protože narazíme na své strachy a
závislosti, tato poslušnost je nakonec vždy pramenem radosti a blaženosti.
10. Jediná kapička pomazání Duchem svatým může sama naplnit naše srdce větším uspokojením než
všechny statky světa, protože je v ní Boží nekonečnost.
11. Blaženější je dávat než dostávat.
12. Tím, co nám brání dostávat od Boha hojnější milosti, je možná jednoduše naše nedostatečná vděčnost za
ty, které nám už dal.
13. Když máme dojem, že náš život s Pánem vázne a potřebuje probudit, může být velmi dobré vyhradit si
několik dní na duchovní obnovu, intenzivněji se modlit a prosit o světlo Ducha svatého.
14. Abychom se mohli nechat vést Božím Duchem, potřebujeme velkou vnímavost a pružnost, kterých se
postupně nabývá uplatňováním odpoutanosti.
15. Snažme se nelpět na ničem ani hmotně, ani citově, dokonce ani duchovně.
16. Lpění na své vlastní moudrosti, i když si stanovuje cíle, které jsou samy o sobě skvělé, je pro poslušnost
Duchu svatému asi nejhorší překážkou.
17. Chceme-li vnuknutí Ducha svatého rozpoznat a jednat podle něho, je nanejvýš důležité snažit se
uchovat své srdce v pokoji, a to za všech okolností.
18. Se snahou o pokoj je spjata i snaha o ticho. Ne o ticho prázdné, ale o ticho, které je pokojem, pozorností
k Boží přítomnosti a pozorností k druhému, důvěřivým očekáváním a nadějí v Boha.
 
19. Rozpoznávat, co je z Ducha svatého, se naučíme, když si budeme všímat dění ve své duši.
20. Rozlišení toho, co v nás působí Duch svatý, se velmi usnadní, když budeme mít možnost otevírat své
srdce někomu, kdo nás může duchovně vést.
21. Častá zpověď je zdrojem světla pro pochopení, co se děje v naší duši.
22. Boží vnuknutí nás nemůže nabádat k něčemu, co by bylo v rozporu s učením a požadavky Božího slova.
23. Dává-li nám Bůh do srdce svá vnuknutí, pak tím prvním mezi nimi je vnuknutí poslušnosti.
24. Bůh je otec, je sice náročný, protože nás má rád a volá nás, abychom mu dali všechno, ale není tyran.
25. Bůh nemá za cíl nám život komplikovat, chce nám ho vposledku zjednodušit. Poslušnost Bohu
osvobozuje a uvolňuje srdce.
26. Čím jsme poslušnější Ducha svatého, tím je náš souhlas s Boží vůlí svobodnější
a spontánnější, tím méně nucenosti a bolesti v něm je.
27. Pán je vždy připraven zvednout nás po pádu a dokonce vždycky najde způsob, jak náš pád proměnit v
požehnání, obrátíme-li se k němu s pokorným a důvěřujícím srdcem.
28. Maria nám dává svou pokoru, svou důvěru v Boha, svou odevzdanost do Boží vůle, své ticho, své
vnitřní naslouchání Duchu.